Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy

Nutzliche Verneuerung Des obwürdigen Alterthum zu gottgefälliger Vortsetzung Der Hochlöblichen und Uralten Bruderschaft Unter dem titul Der Allgemeinen Nothhelferin S. Anna Auserwählten Anfrau unsers Heyland Christi Und geliebten Mutter der unbefleckten Jungfräulichen Gottes Gebährerin Maria In der Kirch des Academischen Collegii Der Gesellschaft Jesu In der Königlichen Haubt Stadt, und Grantz-Festung Olmütz im Marggrafthum Mähren. Vorgenomen von damaligen P. Praeside S.J. im Jahr 1761 (VK Olomouc, sign. 35.724).

Katalogy zesnulých a pozvánky na výroční svátky (1705-1720) (MZA Brno, fond E 28, sign. J 8/6).

Písemností týkající se sporů během pohřebních procesí v roce 1640 (ZA Opava - pobočka Olomouc, fond ACO, sign. C8, kart. 2187).

Joannes Miller, Anfang vnd End der alten, wie auch der unter dem Titel, vnd Nahmen MARIAE Schnee, in dem Collegio der Gesellschaft JESU in Ollmütz neu auferbauten Kirche, 1714 (SOkA Olomouc, fond AMO (Knihy) sign. M1-1, inv.č. 1737, s. 77–83).

Relace ve věci sporu s žebravými řády o pořadí v procesí 1640, 1682 (MZA Brno, fond E 28, sign. J7/11).

Stav k roku 1784: V inventáři bratrstva není zaznamenána matrika. Procesní náčiní: Sametová umbela lemovaná zlatem, pozlacené štítky a měděný kříž (20 zl.), Černá sametová umbela lemovaná zlatem, pozlacené štítky a železný kříž s pasířskou prací (12 zl.), Stará černá damašková umbela, obnošená s dřevěným křížem (30 kr.), Dvě dřevěné sochy sv. Anny a Panny Marie (1 zl. 40 kr.), 6 červených španělských oděvů lemovány zlatem, z jemného sukna s klobouky a kordy (24 zl.), dva červené prapory z damašku s obrazy (10 zl.), dva zelené prapory (1 zl.).

Původní předreformační bratrstvo sv. Anny bylo založeno a konfirmováno olomouckým biskupem Stanislavem Thurzem roku 1501 u stejnojmenného oltáře ve farním kostele P. Marie na Předhradí. Konfraternita zde existovala až do roku 1591, kdy její počet klesl jen na dva sodály. Ovšem již roku 1579 bylo z iniciativy Stanislava Pavlovského založeno jiné bratrstvo se stejným patrociniem, které obdrželo papežskou aprobaci roku 1581. Toto nové bratrstvo olomoucký biskup přenesl do jezuitského kostela sv. Františka a současně jej předal do správy olomouckých jezuitů. Tato dvoukolejnost byla vyřešena roku 1591, kdy byla obě bratrstva sloučena v jednu sodalitu sv. Anny.

Oltář bratrstva sv. Anny fundoval biskup Stanislav Thurzo obnosem, z něhož se sloužilo ročně 5 mší. Po obnovení jezuity se členy bratrstva stali arcivévodkyně Anna, císařská dvorní dáma Anna von Molart, nejvyšší hofmistr království českého Ladislav Popel z Lobkovic se syny Zdeňkem a Václavem, nejvyšší kancléř království českého Vratislav z Pernštejna se synem Janem, biskup Stanislav Pavlovský. Také donátoři zde nechyběli. Arcivévodkyně a polská královna Anna darovala zlatem a stříbrem bohatě vyšívané roucho (1592), Barbora Podstatská pár pozlacených stříbrných mešních konviček s táckem, kanovník Lukas Lätus (1603) stejné mešní konvičky s táckem a pozlacený stříbrný kříž, dómský probošt Václav Pillar (1621) stříbrnou nádobu, šest svícnů a kadidelnici, vojenský kapitán Loisl dva kalichy, hraběnka Oppersdorfová věnec z perel a drahokamů pro monstranci, polský princ Kazimír (1635) zlatý řetěz, olomoucký světící biskup a dómský děkan Johann Friedrich hrabě von Breuner daroval v závěti mnohá svá cenná mešní roucha včetně všeho stříbrného liturgického náčiní, olomoucký purkmistr a dlouholetý rektor bratrstva daroval kromě tří stříbrných lamp, na které přispěl také velitel městské pevnosti Georg Fuchs von Kandenberg, ještě stříbrný krucifix a nadto daroval také 100 fl. Bratrstvo samo pak pořídilo šest stříbrných svícnů za 722 fl. a v Augsburku zhotovené stříbrné sousoší Ježíška mezi P. Marií a sv. Annou (1687). Viz Wolny 1/I, s. 209-210.

Družina sv. Anny přispěla k pořízení varhan v kostele P. Marie Sněžné, za něž bylo cvikovskému varhanáři 14. srpna 1585 zaplaceno 300 zlatých. Viz Leoš Mlčák, Stavební dějiny jezuitské koleje v Olomouci, in: Irena Kubešová (ed.), Památky a osobnosti. Olomoucké kláštery II, Olomouc 2006, s. 61

Gregor Wolny, Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften geschildert. I. Abtheilung: Olmützer Erzdiöcese, Bd. I/1. Brünn 1855, s. 209–210.

Alois Kroess, Geschichte der Böhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu, Bd. I. Wien 1910, s. 568-571.

Bohumil Navrátil, Jesuité olomoučtí za protireformace. Akty a listiny z let 1558–1619. I. 1558–1590. Brno 1916, s. 252.

Zdeněk Orlita, Olomoučtí jezuité a náboženská bratrstva v 16.–18. století. Střední Morava 20/2005, s. 43–54.

Stefan Samerski, Von der Rezeption zur Indoktrination. Die Annenbruderschaft in Olmütz (16./17. Jahrhundert, in: Anna Ohlidal - Stefan Samerski(eds.) Jesuitische Frömmigkeitskulturen. Forschungen zur Geschichte und Kultur des östlichen Mitteleuropa (GWZO), Band 28 Konfessionelle Interaktion in Ostmitteleuropa 1570-1700. Stuttgart 2006, s. 119–140.

Zdeněk Orlita, Pohřební průvod mezi pietou a sebereprezentací. Tradice vyprovázení mrtvých v prostředí pobělohorských mariánských kongregací, in: Martin Holý – Jiří Mikulec (eds.), Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku. FHB Supplementum I. Praha 2007, s. 187–208.