Bratrstvu náležely vinice i vinný sklep, mělo též úmrtní matriku, která se však nedochovala, blíže viz Hanák 1999, s. 50–53, 62, 96, 136.
V porovnání s dalšími lokalitami na Moravě jsou zprávy o hudebninách bzeneckého bratrstva nebývale hojné. Kromě rukopisného vícehlasého kancionálu z první poloviny 18. století (Vlastivědné muzeum v Olomouci, sign. R 73, viz Hanák 1999, s. 136) a Lomnického kancionálu Písně nové historické, Praha 1595 (exemplář MZK Brno, sign. ST2-796.120 obsahuje mladší přípis „tato knjžka patři Literatom do Bzenca na choru“) uvádí inventář bratrstva z roku 1771 i další položky: „De libris: Cantionale vulgo Slawicžek 1, (cantionale) Rozum Plottz 2, Super evangelia dominicalia 2, Super solennitates 2, Historicale 1, Scriptum 1“ (ACO 177). Kromě Božanova Slavička rájského vlastnilo bratrstvo pravděpodobně dva exempláře Rozenplutova kancionálu.
Wolny 1859 (II/1), s. 153 zmiňuje pozlacený stříbrný kalich s letopočtem 1589, dle nápisu věnovaný Martinem Hoffmannem bzeneckému kostelu a místnímu bratrstvu sv. Jana Křtitele, v inventáři farního kostela v Osvětimanech k roku 1848. Kalich je dnes nezvěstný. Wolny zmiňuje též zchátralou starou kapli bratrstva vedle kostela (Wolny 1859, II/1, s. 145), oltář sv. Jana Křtitele ve farním kostele k r. 1691, tamtéž s. 157 a úmrtní matriku bratrstva, tamtéž, s. 146.
|